Členění oddělení

Pacient, kterého doporučil k vyšetření jeho praktický lékař nebo specialista, se může do ambulance objednat telefonicky na čísle 588 444 314 nebo 588 443 245, přijít osobně, popř. se spojit e-mailem na adrese alergologie@fnol.cz. Personál s ním dohodne přesný termín a čas vyšetření.

Ambulance se zaměřuje na diagnostiku a léčbu pacientů s těžkým bronchiálním astmatem v rámci Národního centra pro těžké astma. Poskytuje komplexní péči včetně biologické léčby nemocným s těžkým refrakterním nebo obtížně léčitelným astmatem a konzultační činnost pro ambulantní specialisty. Pacienti se mohou objednat po doporučení spádovým ošetřujícím alergologem nebo pneumologem.

Kdy odeslat pacienta?

Do centra pro těžké astma by měl být odeslán každý pacient s těžkým astmatem, u kterého je zvažováno nasazení dlouhodobé systémové kortikoterapie (= systémová kortikoterapie podávaná více než 6 měsíců v roce) a/nebo u kterého proběhly ≥ 2 těžké exacerbace za rok s nutností podání systémových kortikoidů.

Jak odeslat?

Při odesílání pacienta do centra pro těžké astma je potřeba poskytnout centrovým lékařům základní dokumentaci a vyplnit krátký dotazník (profil pacienta). Odeslat pacienta do centra a vyplnit dotazník je možno i elektronicky v rámci Projektu AstmaLine.

Pro možnost zavedení biologické léčby jsou zásadní tyto údaje z posledních 12 měsíců:

  1. výsledky vyšetření eozinofilie v diferenciálním krevním obraze
  2. dokumentování těžkých exacerbací
  3. informace o event. podávání dlouhodobé systémové kortikoterapie

Základní dokumentace pacienta s těžkým astmatem

  1. Kopie vyšetření z doby diagnózy astmatu, ev. z doby, kdy přešel do Vaší péče:
  • funkční vyšetření plic (spirometrie, event. bronchodilatační a bronchokonstrikční test) – nejen numerické výsledky, ale i grafické záznamy (křivky)
  • eozinofilie (FENO, diferenciální krevní obraz) - jsou‐li k dispozici, ev. s údajem, zda byla vyšetření provedena při podávání inhalační nebo systémové kortikoterapie
  • alergologické nálezy - jsou‐li k dispozici
  1. Kopie vyšetření z posledních 12 měsíců:
  • funkční vyšetření plic - nejen numerické výsledky, ale i grafické záznamy
  • eozinofilie – diferenciální krevní obraz, FENO
  • těžké exacerbace (tj. spojené s podáním systémové kortikoterapie ≥ 3 dny) - zdravotní dokumentace z ambulancí, ev. RZP, hospitalizací
  • alergologické nálezy – jsou-li k dispozici (nejsou nutné)
  • výsledky ostatních vyšetření vztahující se k významným komorbiditám (ORL, gastroenterologické, kardiologické vyšetření, vyšetření ve spánkové laboratoři, CT plic atd.) - jsou-li k dispozici

Reference

Teřl M., Sedlák V., Krčmová I. Doporučený postup diagnostiky a léčby těžkého astmatu. Část I. Odesílání pacientů do center. Stud Pneumol Phthiseol 2022; 82(4): 122-127.

Národní centrum pro těžké astma

V rámci ambulance pro lékovou alergii jsou ošetřováni pacienti s podezřením na možnou reakci z přecitlivělosti vzniklou po podání léků. Nutností je mít připravené doporučení k vyšetření vydané praktickým lékařem či jiným specialistou.

Součástí vyšetření v ambulanci pro lékovou alergii je podrobný odběr osobní anamnézy pacienta s důrazem na nežádoucí reakce po podání léků. Pacient si s sebou přináší vyplněný dotazník dostupný v odkazu níže. Následně jsou na základě údajů od pacienta provedeny krevní odběry. Pokud je indikován, provádí se v druhé době tzv. expoziční test s léčivem.

Expoziční test představuje zlatý standard v diagnostice lékové alergie. Spočívá v podání léčiva za kontrolovaných podmínek na stacionáři oddělení. Probíhá buď cestou kožních testů, nebo je lék podáván ústy. Podání léčiva se řídí platným doporučením – v malých a postupně rostoucích dávkách.

Pro pacienta znamená expoziční test časové omezení – standardní testování probíhá nejčastěji po dobu 5 hodin. Vyšetření s sebou nese možné riziko alergické reakce, ale její následky jsou řešeny přímo na lůžku stacionáře. Pacient vždy opouští Oddělení alergologie a klinické imunologie v celkově dobrém klinickém stavu a řádně zaléčen. Expoziční test je prováděn dle kapacitních možností oddělení s přihlédnutím k urgentnosti provedení takového testu.

Na základě výsledků laboratorního vyšetření a expozičního testu s lékem je následně doporučen možný léčebný postup – uvolnění léčiva k podávání, nebo doporučení náhradního léku.

Jaké jsou příznaky lékové alergie?

  • Přítomnost typických klinických projevů: svědivá vyrážka, kopřivka, otok, svědění kůže, pocit cizího tělesa v hrdle, dušnost, kašel, zažívací obtíže – průjmy, bolesti břicha, zvracení atd.
  • Není přítomna jiná typická příčina těchto příznaků (potravina, bodnutí hmyzem, plná pylová sezóna, otrava jídlem, vzplanutí jiného chronického onemocnění)
  • Časová souvislost s podáním léčiva – nejčastěji 1-6 hodin od poslední dávky léku

Co musí obsahovat doporučení indikujícího lékaře?

  • Popis podezřelé reakce
  • Přesný název podezřelého léku, včetně množství účinné látky, a důvod jeho podávání
  • Aktuální soupis používaných léků
  • Výpis osobní anamnézy pacienta – sledovaná chronická onemocnění
  • S sebou přinést, či v předstihu dodat vyplněný dotazník lékové alergie

Jaká jsou režimová opatření před vstupním vyšetřením v poradně pro lékovou alergii?

  • V den vyšetření lehká snídaně, nedráždivé tekutiny – slabý čaj, voda – vyvarovat se citrusů, rajčat, pikantních a kořeněných potravin

Jaká jsou režimová opatření před expozičním testem s lékem?

  • Nejméně 5 dní před vyšetřením vysazení léků proti alergii – antihistaminika. Neužívat lokální léky na atopický ekzém nebo lupénku s obsahem kortikoidů nebo lokálních imunomodulátorů (Protopic®, Elidel®)
  • Pacient nesmí mít probíhající akutní infekční onemocnění
  • Pacient nesmí být časně po závažném úraze, či po operaci

Jaké léky je možné testovat na Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc?

  • Lokální anestetika – léčiva užívané pro umrtvení u stomatologa, při vyřezávání znamének, při obstřicích páteře
  • Nesteroidní antiflogistika a paracetamol – léky na bolest a teplotu
  • Antibiotika
  • Po konzultaci s indikujícím lékařem je možno testovaní širokého spektra léků, ovšem s ohledem na rizika spojená s expozičním testem musí být zvolena správně.

Jaké léky na Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc nyní netestujeme?

  • Kontrastní látky pro rentgenové a CT vyšetření, kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
  • Cytostatika a chemoterapeutika užívaná v onkologii
  • Léky užívané v rámci biologické léčby řady onemocnění (revmatoidní artritida, lupénka, Crohnova choroba atd.)

Příloha | Dotazník lékových alergií

Naše činnost umožňuje rozšíření diagnostických možností u párů sledovaných pro poruchu plodnosti. Vyšetření může přispět k odhalení imunologického faktoru sterility (nedaří se otěhotnět) či infertility (daří se otěhotnět, avšak dochází k potratům). Imunologická příčina těchto obtíží bývá zachycena u přibližně 10% párů.

V indikovaných případech doporučíme vhodný imunomodulační přístup či další dovyšetření a pacientku sledujeme v průběhu gravidity.

Kdo odesílá pacientku k reprodukčně-imunologickému vyšetření?

  • K vyšetření odesílá ošetřující gynekolog / gynekolog CAR / imunolog / jiný specialista sledující pacientku pro autoimunitní či imunopatologické onemocnění.

Kdy je doporučováno vyšetření reprodukčním-imunologem? 

  • dva a více prvotrimestrálních abortů / jedna těhotenská ztráta v pokročilé fázi gravidity
  • stav po dvou či více neúspěšných embryotransferech kvalitních embryí
  • sterilita při již známém autoimunitním či imunopatologickém onemocnění
  • těhotenské komplikace v předchozí graviditě (IUGR, porod mrtvého plodu, preeklampsie, HELLP syndrom)
  • další indikace dle posouzení ošetřujícího gynekologa či po předchozí domluvě (např. sterilita při snížené ovariální rezervě apod.)

(při nesplnění doporučených indikačních kritérií nebo v případě vyšetření na žádost pacientky - vyšetření možno provést po domluvě za úhradu pacientem dle ceníku laboratoře)

Vyšetření v rámci reprodukčně – imunologického panelu:

  • standardní vyšetření humorální a buněčné imunity (sérové hladiny imunoglobulinů, zastoupení buněčných subpopulací, zánětlivé parametry)
  • základní autoprotilátkový panel (autoimunitní aktivita obecně i specificky ve vztahu ke štítné žláze, celiakii)
  • vyšetření reprodukčně-imunologického panelu protilátek proti vaječníkům, spermiím a obalu vajíčka (tzn. anti-ovaria, anti-spermie a anti-zona pellucida)
  • funkční testy NK-buněk z periferní krve (vyšetření míry aktivace NK-buněk po stimulaci spermiemi – nejlépe partnera a buňkami trofoblastu, kdy zvýšená cytotoxicita vůči nim může mít vliv početí či riziko potratů)
  • vyšetření antifosfolipidových protilátek vč. anti-annexin-V (protilátky proti koagulačním faktorům s rizikem event. implantačního selhání či potratů)
  • v případě opakovaných potratů, zvláště se zánětlivými komplikacemi doplníme vyšetření o vyšetření komplementového systému, zvl. MBL (manan vázající lektin)
  • imunologické vyšetření NK-buněk přímo ze sliznice endometria - získáme detailnější náhled na imunologické nastavení přímo v děložní sliznici
  • imunologická supervize u gravidních, z imunologického hlediska rizikových, pacientek (zvl. sledování počtu T-regulačních lymfocytů s event. imunointervencí dle potřeby)

Kdy vyšetření nelze provést?

  • v průběhu akutního infektu (možno po 2 týdnech o ukončení ATB terapie či odeznění projevů)
  • vhodný dostatečný odstup od ovariální stimulace či nitrobřišního chirurgického výkonu - min. 1 menstruační cyklus (vyšetření není vhodné v době probíhajícího embryotransferu)
  • vhodný dostatečný odstup od břišního chirurgického výkonu 

Co si vzít s sebou?

  • vyšetření spočívá v pohovoru s lékařem a odběru krve pacientky (není třeba být nalačno, lze lehce posnídat, dodržovat pitný režim)
  • s sebou žádanku, kartu pojištěnce, dosavadní dokumentaci
  • v případě celkového vstupního vyšetření je s výhodou vzorek spermatu partnera k aktivačnímu vyšetření NK-buněk pacientky (z rána, v čisté zkumavce – např. na moč, pokud se nejedná o ET z indikace partnera) – v tom případě s sebou i rodné číslo partnera