VYŠETŘOVACÍ METODY

Patří k základním a nejcharakterističtějším vyšetřovacím metodám v alergologii. Podle způsobu aplikace testované látky na kůži dělíme kožní testy na bodovací (prick), epikutánní nebo intradermální.

V alergologii se nejčastěji používají prick testy. Provedení kožních testů musí vždy předcházet podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta. Kožní prick testy slouží především k potvrzení přecitlivělosti na inhalační, potravinové alergeny nebo léky.  Jedná se o jednoduchý a minimálně bolestivý test, kdy na odmaštěnou kůži se nanese kapka testovaného alergenu a přes kapku se provede mírné nabodnutí kopíčkem s délkou hrotu 1 mm. Hodnocení se provádí po 20 minutách, a to změřením průměru vzniklého pupene v mm. Součástí vyšetření je srovnání s pozitivní a negativní kontrolou.

V případě testování alergie na léky v indikovaných případech kromě prick testů provádíme i testy intradermální. 

Jaká je příprava před vyšetřením? 

  • vysadit léky na alergii 5-7 dní (antihistaminika), není třeba vynechávat jiné pravidelně užívané léky.

Funkční vyšetření plic

Spirometrie patří k základním vyšetřením u pacientů s průduškovým astmatem, dráždivým kašlem či dušností nejasného původu. Je to fyziologický funkční test měřící objemy a průtoky vzduchu, který vyšetřovaný vdechuje či vydechuje. Podle tvaru křivky na záznamu a hodnot ventilačních parametrů lze orientačně stanovit charakter ventilační poruchy (obstrukční nebo restrikční).

Jaká je příprava před vyšetřením? 

  • nekouřit minimálně 1 hodinu před vyšetřením
  • nejíst těžká jídla
  • obléct si pohodlné oblečení
  • cestu k lékaři je vhodné si naplánovat s dostatečnou časovou rezervou, min. 15 minut před vyšetřením byste měli být v klidu
  • tyto pokyny platí pro všechny metody funkčního vyšetření plic

Jaký je průběh vyšetření?

  • Spirometrické vyšetření je nebolestivé a pro pacienta nenáročné.
  • Výsledek velmi záleží na spolupráci pacienta.
  • Vyšetření spočívá v dýchání do spirometrického přístroje dle pokynů sestry.
  • Spirometrie trvá asi 10 minut. 

Bronchodilatační test (BDT) je indikován v rámci diferenciální diagnostiky dušnosti, kašle, tlaku na hrudi nebo při monitorování efektu léčby. Nejčastěji je prováděn při zjištění obstrukční ventilační poruchy na spirometrii, ale i v případě normálních ventilačních hodnot, pokud vyšetřovaný udává klinické obtíže.

Kdy nelze provést vyšetření?

  • absolutní kontraindikace: alergie na podaný lék, nespolupráce pacienta
  • relativní kontraindikace: akutní infekční onemocnění, dekompenzace srdečního onemocnění (ICHS, arytmie), hypertenze, hypertyreóza

Jaký je průběh vyšetření?

  • Po provedení základní spirometrie se aplikuje pacientovi inhalačně přes nástavec určená dávka bronchodilatancia (léku na roztažení průdušek), nejčastěji 4 vdechy salbutamolu (Ventolin® aerosol).
  • Po 20-30 minutách je provedeno další spirometrické vyšetření a je hodnocen rozdíl ve ventilačních parametrech.

Při podezření na průduškové astma nebo sledování vlivu léčby u astmatu lze ověřit hyperreaktivitu (dráždivost) dýchacích cest bronchokonstrikčním testem se specifickým nebo nespecifickým podnětem. Na našem oddělení se provádí bronchokonstrikční test (BKT) s použitím nespecifického podnětu – metacholinu.

Kdy nelze provést vyšetření?

  • absolutní kontraindikace: nízké hodnoty ventilačních parametrů, stavy po infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě v posledních 3 měsících, nekontrolovaná arteriální hypertenze, aortální aneurysma
  • relativní kontraindikace: neschopnost spolupráce s vyšetřovaným, gravidita, kojení, užívání inhibitorů cholinesterázy při myastenia gravis, celkově těžký zdravotní stav pacienta, exacerbace bronchiálního astmatu, akutní infekční onemocnění

Jaká je příprava před vyšetřením?

  • Před provedením testu je vyšetřovaný poučen o průběhu a podepíše informovaný souhlas.
  • 6 týdnů před vyšetřením nesmí proběhnout infekce dýchacích cest
  • 7 dnů před vyšetřením vysadit antihistaminika (léky proti alergii)
  • 48 hodin před vyšetřením vysadit teofylinové preparáty (Euphyllin®, Afonilum®)
  • v den vyšetření neužívat bronchodilatační léky (Ventolin®, Berodual®, Atrovent® a další po domluvě s lékařem)
  • v den vyšetření nekouřit, nepít alkohol, nejíst těžká jídla, vyvarovat se větší fyzické námaze

Jaký je průběh vyšetření?

  • Po vstupním spirometrickém vyšetření se inhalačním přístrojem (nebulizátorem) postupně podává definované množství roztoku metacholinu.
  • Po každé inhalaci roztoku metacholinu se v určitém časovém odstupu provádí spirometrie, při které se hodnotí ventilační parametry.
  • V případě pozitivity testu dochází k definovanému poklesu ventilačních parametrů oproti výchozím hodnotám.
  • Na konci testu se podává bronchodilatační úlevový lék, který rozšiřuje případné zúžení dýchacích cest navozené metacholinem.
  • Trvání bronchokonstrikčního testu je přibližně 60 minut.

Jaké jsou možné komplikace bronchokonstrikčního testu?

  • dušnost, kašel, chrapot, pocit tíhy na hrudi, pískoty v dýchacích cestách
  • ojediněle bolesti hlavy nebo závratě
  • příznaky jsou obvykle mírné, trvají krátkou dobu a vymizí po podání úlevového léku

Příloha | souhlas s bronchokonstrikčním testem

Vyšetření frakce oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FENO) slouží k hodnocení přítomnosti eozinofilního zánětu v dýchacích cestách. Má význam zejména u pacientů s průduškovým astmatem a v rámci diferenciální diagnostiky kašle a dušnosti. U astmatu je FENO pomocnou metodou při stanovení diagnózy, umožňuje detekci a kvantifikaci eozinofilního zánětu v dýchacích cestách, monitorování účinnosti léčby inhalačními kortikosteroidy (IKS), dodržování léčby pacientem a předpovídání zhoršení astmatu.

Jaký je průběh vyšetření?

  • Vyšetření FENO je pro pacienta nenáročné.
  • Pacient po předchozím nádechu vydechuje asi 6 sekund do přístroje, přičemž se dívá na displej přístroje a snaží se svým výdechem udržet obrázek (např. delfín) mezi dvěma ryskami, čímž je zajištěn trvalý proud vydechovaného vzduchu potřebný ke změření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném objemu.