Oddělení alergologie a klinické imunologieFakultní nemocnice Olomouc

Patří k základním a nejcharakterističtějším vyšetřovacím metodám v alergologii. Podle způsobu aplikace testované látky na kůži dělíme kožní testy na bodovací (prick), epikutánní nebo intradermální.

V alergologii se nejčastěji používají prick testy. Provedení kožních testů musí vždy předcházet podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta. Kožní prick testy slouží především k potvrzení přecitlivělosti na inhalační, potravinové alergeny nebo léky.  Jedná se o jednoduchý a minimálně bolestivý test, kdy na odmaštěnou kůži se nanese kapka testovaného alergenu a přes kapku se provede mírné nabodnutí kopíčkem s délkou hrotu 1 mm. Hodnocení se provádí po 20 minutách, a to změřením průměru vzniklého pupene v mm. Součástí vyšetření je srovnání s pozitivní a negativní kontrolou.

V případě testování alergie na léky v indikovaných případech kromě prick testů provádíme i testy intradermální. 

Jaká je příprava před vyšetřením? 

• vysadit léky na alergii 5-7 dní (antihistaminika), není třeba vynechávat jiné pravidelně užívané léky.

Spirometrie patří k základním vyšetřením u pacientů s průduškovým astmatem, dráždivým kašlem či dušností nejasného původu. Je to fyziologický funkční test měřící objemy a průtoky vzduchu, který vyšetřovaný vdechuje či vydechuje. Podle tvaru křivky na záznamu a hodnot ventilačních parametrů lze orientačně stanovit charakter ventilační poruchy (obstrukční nebo restrikční).

Jaká je příprava před vyšetřením? 

• nekouřit minimálně 1 hodinu před vyšetřením
• nejíst těžká jídla
• obléct si pohodlné oblečení
• cestu k lékaři je vhodné si naplánovat s dostatečnou časovou rezervou, min. 15 minut před vyšetřením byste měli být v klidu
• tyto pokyny platí pro všechny metody funkčního vyšetření plic

Jaký je průběh vyšetření?

• Spirometrické vyšetření je nebolestivé a pro pacienta nenáročné.
• Výsledek velmi záleží na spolupráci pacienta.
• Vyšetření spočívá v dýchání do spirometrického přístroje dle pokynů sestry.
• Spirometrie trvá asi 10 minut. 

Bronchodilatační test (BDT) je indikován v rámci diferenciální diagnostiky dušnosti, kašle, tlaku na hrudi nebo při monitorování efektu léčby. Nejčastěji je prováděn při zjištění obstrukční ventilační poruchy na spirometrii, ale i v případě normálních ventilačních hodnot, pokud vyšetřovaný udává klinické obtíže.

Kdy nelze provést vyšetření?

• absolutní kontraindikace: alergie na podaný lék, nespolupráce pacienta
• relativní kontraindikace: akutní infekční onemocnění, dekompenzace srdečního onemocnění (ICHS, arytmie), hypertenze, hypertyreóza

Jaký je průběh vyšetření?

• Po provedení základní spirometrie se aplikuje pacientovi inhalačně přes nástavec určená dávka bronchodilatancia (léku na roztažení průdušek), nejčastěji 4 vdechy salbutamolu (Ventolin® aerosol).
• Po 20-30 minutách je provedeno další spirometrické vyšetření a je hodnocen rozdíl ve ventilačních parametrech.

Při podezření na průduškové astma nebo sledování vlivu léčby u astmatu lze ověřit hyperreaktivitu (dráždivost) dýchacích cest bronchokonstrikčním testem se specifickým nebo nespecifickým podnětem. Na našem oddělení se provádí bronchokonstrikční test (BKT) s použitím nespecifického podnětu – metacholinu.

Kdy nelze provést vyšetření?

• absolutní kontraindikace: nízké hodnoty ventilačních parametrů, stavy po infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě v posledních 3 měsících, nekontrolovaná arteriální hypertenze, aortální aneurysma
• relativní kontraindikace: neschopnost spolupráce s vyšetřovaným, gravidita, kojení, užívání inhibitorů cholinesterázy při myastenia gravis, celkově těžký zdravotní stav pacienta, exacerbace bronchiálního astmatu, akutní infekční onemocnění

Jaká je příprava před vyšetřením?

• Před provedením testu je vyšetřovaný poučen o průběhu a podepíše informovaný souhlas.
• 6 týdnů před vyšetřením nesmí proběhnout infekce dýchacích cest
• 7 dnů před vyšetřením vysadit antihistaminika (léky proti alergii)
• 48 hodin před vyšetřením vysadit teofylinové preparáty (Euphyllin®, Afonilum®)
• v den vyšetření neužívat bronchodilatační léky (Ventolin®, Berodual®, Atrovent® a další po domluvě s lékařem)
• v den vyšetření nekouřit, nepít alkohol, nejíst těžká jídla, vyvarovat se větší fyzické námaze

Jaký je průběh vyšetření?

• Po vstupním spirometrickém vyšetření se inhalačním přístrojem (nebulizátorem) postupně podává definované množství roztoku metacholinu.
• Po každé inhalaci roztoku metacholinu se v určitém časovém odstupu provádí spirometrie, při které se hodnotí ventilační parametry.
• V případě pozitivity testu dochází k definovanému poklesu ventilačních parametrů oproti výchozím hodnotám.
• Na konci testu se podává bronchodilatační úlevový lék, který rozšiřuje případné zúžení dýchacích cest navozené metacholinem.
• Trvání bronchokonstrikčního testu je přibližně 60 minut.

Jaké jsou možné komplikace bronchokonstrikčního testu?

• dušnost, kašel, chrapot, pocit tíhy na hrudi, pískoty v dýchacích cestách
• ojediněle bolesti hlavy nebo závratě
• příznaky jsou obvykle mírné, trvají krátkou dobu a vymizí po podání úlevového léku

Příloha | souhlas s bronchokonstrikčním testem

Vyšetření frakce oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FENO) slouží k hodnocení přítomnosti eozinofilního zánětu v dýchacích cestách. Má význam zejména u pacientů s průduškovým astmatem a v rámci diferenciální diagnostiky kašle a dušnosti. U astmatu je FENO pomocnou metodou při stanovení diagnózy, umožňuje detekci a kvantifikaci eozinofilního zánětu v dýchacích cestách, monitorování účinnosti léčby inhalačními kortikosteroidy (IKS), dodržování léčby pacientem a předpovídání zhoršení astmatu.

Jaký je průběh vyšetření?

• Vyšetření FENO je pro pacienta nenáročné.
• Pacient po předchozím nádechu vydechuje asi 6 sekund do přístroje, přičemž se dívá na displej přístroje a snaží se svým výdechem udržet obrázek (např. delfín) mezi dvěma ryskami, čímž je zajištěn trvalý proud vydechovaného vzduchu potřebný ke změření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném objemu.

Dechový test pomocí přístroje Gastrolyzer je neinvazivní způsob testování potravinových intolerancí, malabsorpcí nebo problémů s přemnožením bakterií v tenkém střevě na základě měření koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu.

V případě malabsorpce testovaného sacharidu v tenkém střevě dochází po jeho přestupu do tlustého střeva k jeho metabolizaci běžnými bakteriemi, což se projeví zvýšením koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu. Testovaným sacharidem může být laktóza (k diagnostice laktózové intolerance), fruktóza (k diagnostice fruktózové intolerance) nebo sorbitol či xylitol (k diagnostice intolerance umělých sladidel).

Vždy se dá provést v 1 den test pouze s jedním cukerným roztokem (tedy 1 intoleranci).

Tímto testem je rovněž možné diagnostikovat bakteriální přemnožení v tenkém střevě (SIBO) na základě stanovení koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu, vznikajícího v důsledku fermentace běžně nevstřebatelného sacharidu (laktulóza) bakteriemi v tenkém střevě. Alternativou je provedení testu s glukózou (fyziologicky se absorbuje v proximálním úseku tenkého střeva) k diagnostice bakterií vyskytujících se v horních částech tenkého střeva (duodenum, jejunum), což se projeví vzestupem hladin vydechovaného vodíku.

Před vyšetřením je nutné minimálně 1–3 dny dodržovat dietu (viz poučení pacienta k výkonu) a dodržet 14hodinové lačnění.

Po podání testovaného substrátu jsou průběžně odebírány vzorky vydechovaného vzduchu (koncentrace vodíku) v pravidelných intervalech dle jednotlivého testu (15–30 minut) fouknutím do testovacího přístroje. Délka vyšetření je 120–180 minut.

Na konci testu od nás dostanete výsledek, kde je vyhodnoceno, jestli ve vydechovaném vzduchu jsou známky intolerance ke konkrétnímu vyšetřovanému sacharidu, který testujeme.

Toto vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Cena vyšetření je 1000 Kč. Pacient musí kontaktovat naši ambulanci za účelem domluvy termínu a poučení ohledně přípravy před vyšetřením.

Pokud máte zažívací potíže, ale nejste si jist/jistá z čeho vaše zažívací potíže pramení, tak byste měl/ měla nejprve podstoupit vyšetření u praktického lékaře a případně gastroenterologa. Pokud by bylo vysloveno podezření na potravinovou alergii nebo intoleranci, pak je potřeba se objednat nejprve k vyšetření naším lékařem, který na základě anamnézy a laboratorních výsledků rozhodne, jestli by tento test byl pro Vás přínosný nebo ne.